Centrum Prahy: jedno z největších aktiv celé České republiky

Centrum Prahy je nejvýznamnější turistickou i obchodní částí nejen metropole, ale celé země. Praha je 6. nejnavštěvovanějším městem Evropy a 62 % všech zahraničních návštěvníků ČR míří právě sem. Podtrhuje to i skutečnost, že Česká republika patří mezi nejbezpečnější země světa.

V samotném centru Prahy je ubytováno 30 % všech zahraničních turistů přijíždějících do České republiky a tržby v maloobchodu, pohostinství a hotelnictví jsou zde odhadovány přes 50 miliard korun ročně.

Před koronakrizí činila přidaná hodnota cestovního ruchu v Praze celkem 46 miliard korun (údaje za rok 2018), což je 35 % z přidané hodnoty cestovního ruchu celé České republiky. Samotný turismus v Praze představuje 10 % HDP celé Prahy a přímo v cestovním ruchu pracuje v Praze asi 74 tisíc lidí plus další desítky tisíc v dodavatelském řetězci. Většina cestovního ruchu má přitom přímou vazbu na centrum města, kde turisté každoročně utratí desítky miliard korun. 95 % turistů v centru Prahy jsou cizinci a počet ubytovaných turistů v centru Prahy versus počet obyvatel výrazně převyšuje celý zbytek republiky.

Praha, Český Krumlov, Cheb a Karlovy Vary jsou z hlediska turistického ruchu nejpostiženější v ČR

Pokles počtu hostů činí doposud více než 80 %, odhad za celý rok je o 65-70 %. Například v posledním červnovém týdnu činila obsazenost hotelů v Praze 16 %, mimo Prahu 32 %. Vše je vidět i na celkovm poklesu počtu cestujících – počet pohybů na letišti Václava Havla poklesl v dubnu a květnu 2020 o 90 % oproti 2019 a propad přepravených cestujících v pražském metru v květnu dosáhl 60 %.

Negativní dopad pandemie na zahraniční turistiku v centru Prahy

Obchody a restaurace

Odhadované tržby sektoru v centru Prahy v roce 2019 činily okolo 40 miliard korun a sektor zaměstnával dle odhadů 16 až 19 000 osob. Oproti roku 2019 mohou v roce 2020 poklesnout tržby maloobchodu a restaurací v centru dle odhadů v průměru o 30-50%. I návštěvnost bude pravděpodobně nižší než v předchozích letech a skladba návštěvníků bude jiná. Provozovny přitom mají fixní náklady, které se s tržbami nesnižují. V centru Prahy hrozí ekonomický propad a riziko vytvoření nové rovnováhy na trhu s horší kvalitou služeb a zboží, více volnými prostory a méně zaměstnanci – tím pádem i nižšími příjmy pro veřejný sektor. Očekávaný návrat do stavu před koronavirem by se bez podpory dle odhadů prodloužil o tři roky až do roku 2024.

Hotely

Návštěvnost hotelů v centru Prahy byla od ledna do května nižší o více než 70 %, celková obsazenost za celý rok 2020 se očekává okolo 30 %. Vzhledem ke sníženým cenám se ale tržby hotelů v centru očekávají na úrovni 20 % roku 2019. Některé hotely přitom už zůstaly i po skončení karantény zavřené. Z hlediska poklesu výnosů je pražský hotelový byznys druhý nejpostiženější, těsně za Římem.

Zotavení celého hotelového segmentu se očekává v průběhu dalších 3-4 let. Dle předpokladů 20% tržby v roce 2020 oproti roku 2019 budou mít za následek masivní úsporu nákladů (včetně propouštění zaměstnanců) – dle odhadů již nyní bylo propuštěno 30-40 % osob pracujících v tomto segmentu. Dle odhadů segment hotelnictví zaměstnává přímo v centru 6 až 7 000 osob, s dalšími přímo souvisejícími obory pak okolo 9 000 osob.

Dopad je široký, není to jen o Praze

Strukturální postižení ekonomiky úbytkem zahraničních turistů se netýká pouze Prahy, ale i Karlových Varů, Chebu a Českého Krumlova. Dopad propadu tržeb z turismu není pouze do segmentu hotelů, maloobchodu a pohostinství, ale do celé ekonomiky státu.

Snižuje se zaměstnanost v odvětví, tedy i následná útrata platů zaměstnanců, snižují se odvody a daňové zisky státu z celého segmentu a celého dodavatelského řetězce, naopak státu vzniká náklad například na příspěvky v nezaměstnanosti. Snižují se fakturace a tím pádem tržby celého dodavatelského řetězce od velkoobchodu po výrobu a všech služeb, které se na celém řetězci podílejí (úklid, účetní, právníci atp.) – multiplikační efekt do ekonomiky je velký. Snižují se i příjmy majitelů nemovitostí, což vede k nižším investicím do nemovitostí a jejich údržby, klesá jejich hodnota a s ní klesá hodnota a úroveň celého veřejného prostoru.

Celkový odhad dopadů do ekonomiky státu

Odhadovaný počet pracujících v retailu
a hotelnictví v centru Prahy:
23 – 27 000 osob
Odhadovaný propad tržeb za 2020 v retailu
a hotelnictví v centru Prahy:
-20 až 25 miliard CZK
Multiplikovaný odhadovaný dopad propadu
sektoru do celé české ekonomiky za 2020:
-70 až 90 miliard CZK
Předpoklad návratu maloobchodu do stavu
před koronavirem:
do roku 2024
Celkový odhadovaný dopad do ekonomiky
za období do roku 2024:
-170 až 220 miliard CZK
Hovoříme o dopadu pomocí multiplikačního efektu, tedy včetně dodavatelského řetězce a včetně disponibilního důchodu zaměstnanců

Praha je z hlediska turistického ruchu nejpostiženější v ČR

Kvůli absenci turistů zde hrozí ekonomický kolaps mnoha firem, který by vedl k degradaci celého centra Prahy. Podle odhadů totiž může v Praze v oblasti cestovního ruchu dojít ke zrušení až 36 000 pracovních míst. Pokud přijde o práci v sektoru hotelnictví 60 % zaměstnanců a v sektoru retailu 40 %, znamená to odhadovaný propad příjmů státu 12 až 16 miliard korun v období do roku 2024. Při těchto odhadech bude muset veřejný sektor v příštích 12 měsících vyplatit okolo 1,5 miliardy korun jen na podporách v nezaměstnanosti. A na tento turistický sektor je přitom přímo či nepřímo navázána celá řada firem i mimo hlavní město.

Hrozí tak degradace centra Prahy:

  • Snížení kvality obchodů a služeb včetně ubytování
  • Objeví se nežádoucí provozy zaměřené primárně na alkoturismus či prostituci, nejrychleji se nastartuje sdílené ubytování se svými negativními dopady
  • Opuštěný a degradující veřejný prostor a výskyt nežádoucích sociálních jevů
  • Budovy, které přijdou o nájemníky, budou chátrat
  • Řada hotelů a obchodů zůstane několik let zavřená

Praha by tak mohla ztratit pozici jedné z nejatraktivnějších destinací Evropy a posílila by se zde levná alkoholová turistika. Z Prahy se ta může stát dlouhodobě „levná“ destinace bez zásadního přínosu pro českou ekonomiku.

Vše má dopad i přímo na městskou část Praha 1. Ta je sama velkým pronajímatelem komerčních nemovitostí, její příjmy z pronájmů nebytových prostor činí téměř 500 milionů korun ročně. Výpadek i části těchto příjmů by pro ni znamenal velký zásah do rozpočtu a redukci investic, přitom již nyní předpokládá negativní ekonomický dopad do svého rozpočtu přes 200 milionů korun.

Chceme najít řešení

Současná situace je podle nás příležitostí pro restart pražské turistiky v dlouhodobě udržitelné podobě, která bude přívětivější i obyvatelům centra. Je třeba se zaměřit na kvalitu života a prostoru v centru města i díky jiné struktuře turistické klientely. Zároveň je nutné udržet provoz obchodů a služeb zaměřených i na občany – kvalitní provozovny a služby musí přežít. Obecně je třeba omezit negativní vliv turismu, který má negativní dopad na obyvatele a umožnit restart centra Prahy jako turistické destinace pro náročnější turistickou klientelu, která ocení kulturně-historické kvality.

Nutnost nového přístupu

Dosavadní pomoc státu je zajisté přínosná, ale je zaměřená plošně a kompenzačně. Dalším krokem je podle našeho názoru zaměření pomoci v nejvíce zasažených oblastech a tím pádem optimalizovat nejen výdaje, ale i efekty podpory. Dosavadní pomoc totiž nereflektuje specifika centra Prahy a jiných lokalit závislých na zahraničním turistickém ruchu. A zejména v Praze bohužel nedokáží čeští turisté zahraniční turistický ruch nahradit. Na zdejší turistický sektor je přitom přímo či nepřímo navázána celá řada firem i mimo hlavní město.

Připravujeme proto konkrétní analýzy a návrhy, jaká pomoc je potřeba, propočítáváme možné efekty. Pomoc podle nás musí být:

  • Rychlá a průběžná
  • Adresná
  • Pro stát výhodná a nákladově neutrální

Cílem je vše připravit tak, aby to zbytečně nezatěžovalo státní rozpočet, aby se současná pomoc státu vrátila. Návrh chceme představit v průběhu léta.

Se zpracováním dat nám pomáhají:

Disclaimer

Data a číselné hodnoty jsou hrubé odhady pracující se zjednodušujícími předpoklady na základě agregovaných dostupných dat a slouží nanejvýše jako obecný podkladový materiál k dalším diskuzím. Upozorňujeme, že data a výpočty jsou založeny na velmi hrubých odhadech a k dosažení výsledků a závěrů v analýze jsou použity velmi zjednodušené předpoklady a propočty. Zkoumáme a rozebíráme předložená data, aniž by tato vstupní data v rámci přípravy analýzy věcně prověřoval či potvrzoval. To se týká jak správnosti těchto dat, tak úplnosti a reprezentativnosti analyzovaného vzorku. Výstupy tedy nemusí odpovídat realitě, neaspirují být direktivní předpovědí budoucího vývoje a z podstaty věci takové ani být nemohou. Z těchto důvodů nelze na předkládanou analýzu spoléhat nebo na jejím základě činit konkrétní nebo obecná rozhodnutí. Pokud by taková rozhodnutí měla být činěna, pak výhradně po provedení nové analýzy s podrobnou datovou základnou, vždy ze strany Institutu a při zohlednění konkrétních aspektů požadovaného řešení. Upozorňuje, že předkládaná analýza je adresována výhradně profesionálům a nikoliv laikům a spotřebitelům, kteří mohou vyhodnotit předkládanou analýzu nesprávným způsobem nebo učinit zavádějící závěry. Proto by s předkládanou analýzou laici a spotřebitelé vůbec neměli pracovat a především oni by se na ni neměli spoléhat. Z výše uvedených důvodů vylučujeme případnou povinnost hradit újmu, která by komukoliv použitím předložené analýzy vznikla. Případným užitím nebo spolehnutím se na předloženou analýzu se proto vzdáváte práva na náhradu případné újmy.