Prahu trápí masivní výpadek turistů, který způsobila koronavirová krize. Nejpostiženější je hlavně centrum Prahy, kde doposud plných 95 % turistů tvořili cizinci. Značný problém je to například pro restauratéry, jejichž tržby byly ať už z větší či menší části na turistech závislé. Mnoho z nich netuší, jestli si podnikání zvládnou udržet a čekají, co se stane v následujících měsících. Shodují se, že další plošné zavření restaurací by už pro ně bylo likvidační.

Zuzana Klosová má malou italskou restauraci Al Tagliere v Ječné ulici kousek od Karlova náměstí. Po plošném uzavření restaurací vyčkávali, co bude dál. V následujících týdnech zkusili otevřít výdejové okénko. „Naše restaurace je ve vnitrobloku, takže nám výdejové okénko moc nepomohlo. Pak se otevřely zahrádky, ale i tak nám minimální tržby nepokryly ani náklady. V našem případě nás stojí jenom provoz pece na pizzu 700 až 800 korun na den,“ vysvětluje Klosová.

Restaurace Al Tagliere v Ječné ulici.

Další restaurace zkoušely udržet alespoň část tržeb rozvozem jídel. „Tím jsme se dostali na nějakých 15 procent našich běžných tržeb, ale samozřejmě s větším úsilím, protože jsme pracovali od rána do noci včetně sobot a nedělí. Osobně jsem najezdil 3 tisíce kilometrů po Praze, když jsem rozvážel jídlo,“ říká Lubo Mikuš, majitel francouzské restaurace Atelier na Malé Straně.

Chybí turista

V posledních týdnech se situace zlepšila, lidé opět začali restaurace navštěvovat. U mnohých pomohly zahrádky, kde se dle restauratérů návštěvníci bojí nákazy méně, než v uzavřených prostorech. Většina majitelů se ale shoduje, že v Praze chybí zahraniční klientela, která tvořila velkou část část tržeb. „Nejsme na turistech přímo závislí, ale chybí nám. Přeci jenom na turisty je nastavena celá Praha, nejenom my,“ říká Klosová. Značnou část jejich klientely tvořili i cizinci, kteří v Praze žijí dlouhodobě.

Příjemným překvapením, které však nemá z pohledu tržeb zásadní dopad, byl zvýšený zájem české klientely, když se plošná opatření uvolnila. „Je vidět, že lidé se snažili k nám chodit, přejí nám. Překvapilo mě, jak lidé cíleně volili dražší pokrmy, ryby, mušle, bylo to velmi pozitivní. Ale i tak to nestačí, turisté prostě chybí,“ dodává Klosová.

To potvrzuje i Ondřej Vodochodský, provozní české restaurace U Šumavy. „Chybí turista,“ shrnuje stručně. „Lidé chodí, ale nestačí to. Turisté nám udělají větší útratu, chodí ve velkých skupinkách, to je znát. Nyní jsme přibližně na 30 procentech běžných tržeb. Konkrétně v naší restauraci se ukázalo, že až 70 procent tržeb bylo od turistů,“ hodnotí. „Aby se business vrátil zpět do normálu, tak je bezpodmínečně nutná zahraniční klientela,“ potvrzuje Lubo Mikuš.

Atelier Restaurant na Malé Straně.

Významný podíl na úbytku návštěvníků v hospodách souvisí i s úbytkem klientely hoteliérů. Znatelný výpadek odbytu pociťují i dodavatelé restaurací. Omezení provozu restaurací v Praze se tak promítá v celém řetězci dodavatelských vztahů napříč republikou.

Zaměstnance dotují z vlastní kapsy, podpora od státu jako půjčka

V námi oslovených restauracích zaměstnance zatím nepropouštěli. „Všichni zůstali a mají stále plat ve výši 100 procent, to jsme kompenzovali z vlastní kapsy. Čerpáme z rezerv, není jiná možnost,“ říká Lubo Mikuš. Další restaurace pokrátily alespoň počty brigádníků, které přijímají na letní měsíce. U stálých zaměstnanců se restauratéři domluvili například na snížení platů úměrné sníženým tržbám.

S podporou od státu se spíše nepočítá. Problematický je dle nich i reálný proces řešení celého problému. „Ohledně výplat byla možnost po vyplacení plné výše zažádat o kompenzaci ve výši 80 procent, ale kde máte najít prostředky na výplaty, když jsou restaurace zavřené a příjmy jsou nula? V našem případě jsme se se zaměstnanci dohodli, ale obecně v tomto segmentu podnikání je tato forma pomoci nedomyšlená,“ říká Ondřej Vodochodský.

Restaurace U Šumavy ve Štěpánské ulici.

Podporu od státu považují spíše za krajní řešení, nechtějí se zadlužit. „Moc toho nenabídli. Nabídli ve své podstatě půjčku, to není dobré řešení, když stále nikdo neví, jak se bude situace vyvíjet, je možné, že nějaké omezení by mohlo opět přijít. Využila jsem jen podporu 44 tisíc pro malé společnosti, to bylo vše. Ohledně nájmu jsme udělali domluvu s majitelem,“ říká Klosová. Raději volí cestu zůstat s výdělky na nule, než fungovat na dluh. To ale hodnotí jako neudržitelný stav. Restauratéři se shodují, že není možné dlouhodobě fungovat pouze formou pokrytí nákladů s nulovým výdělkem.

Vize do budoucna

Otázka budoucnosti je pro mnoho restauratérů stále obtížně posouditelná. Situace se vyvíjí každý den. „Nevím, jak to bude. Myslím si, že v únoru se uvidí, kdo vydržel a kdo ne,“ říká Klosová. Obecně se ovšem restauratéři shodují, že v případě druhé vlny koronaviru a plošných opatření by to byl pro jejich podnikání konec. I ti šťastnější, kteří se v současnosti ekonomicky pohybují alespoň na úrovni „kladné nuly“, tedy jsou schopni generovat prostředky právě na pokrytí nákladů své činnosti, by sebemenší pokles návštěvnosti zásadně poškodil.„Pokud bychom měli fungovat v tomto režimu ještě tři měsíce, tak to už končíme definitivně. Asi bychom museli propustit některé zaměstnance a poté vyčkávat, jak se to bude vyvíjet a případně je brát zpět,“ říká Lubo Mikuš.

Věnujte prosím zvýšenou pozornost našemu prohlášení k uváděným informacím, které je dostupné zde.