Spolek Snesitelné bydlení v centru Prahy pod vedením Petra Městeckého dlouhodobě brání práva bydlících občanů. Sám Petr Městecký brojí proti ubytovnám Airbnb, které jsou dle jeho názoru provozovány nelegálně. V jednom z takových pražských domů, ve kterém je tento typ ubytovací služby, mimo jiné bydlí a veškeré nepříjemnosti s tím spojené zažívá na vlastní kůži. Koronavirová krize a absence turistů v hlavním městě ovšem nabízí prostor pro řešení celého problému. Spolek Centrum žije dlouhodobě usiluje o proměnu pražského centra v dlouhodobě udržitelné podobě, která bude přívětivější především k obyvatelům města. Právě díky úbytku turistů se totiž ukazuje, jak velké množství bytů by mohlo být využito pro Pražany.

Co je cílem spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy, jehož jste předsedou?

Ideální stav za nás je, že se stavby budou využívat k tomu, k čemu byly postaveny a zkolaudovány. Tedy byt je určen pro bydlení, ne jako hotelový pokoj. Majitel bytu má vlastnická práva, pokud v něm ovšem chcete poskytovat ubytovací služby, není to výkon vlastnického práva, nýbrž podnikání, a to je v České republice regulováno souvisejícími předpisy. Pokud by majitel chtěl ze svého bytu udělat provozovnu ubytovacích služeb, musel by byt rekolaudovat. To je podstatná informace, ke které dospělo už i ministerstvo pro místní rozvoj. Je vlastně s podivem, že živnostenské úřady a stavební úřady to stále nechtějí vzít na vědomí. Takže jednoduchá odpověď na vaši otázku, aby zákony platily pro každého.

O kolika bytech v Praze se odhadem bavíme?

Hrubý odhad zní, že v loňské sezóně to bylo 15 000 bytů v Praze. Dle údajů z roku 2018 statistici říkají, že průměrná domácnost má 2,09 členů. Počet Airbnb bytů se ovšem v posledním roce téměř zdvojnásobil, vyjde nám tedy nějakých 30 000 bytů. Třicet tisíc Pražanů by mohlo bydlet, pokud by tyto byty sloužily k bydlení. V mnoha případech se jedná o obrovské byty, dokáži si i představit, že by některé z bytů sloužily studentům.

Vy jste zároveň předseda výboru společenství vlastníků jednoho konkrétního domu v Praze na Novém městě. I v tomto domě jsou některé byty provozovány jako ubytovny Airbnb. Pokud byste měl hovořit z vlastní zkušenosti, co provozování Airbnb bytů znamená pro ostatní obyvatele domu?

Obyvatelé těchto domů jsou omezováni provozem ubytovacích služeb v nich. Takový dům je nadmíru zatěžován. Nejenom, že se tam stále někdo střídá, ale chodí tam úklidové služby, chodí tam erotický servis, chodí tam opraváři a všechno zmíněné generuje nadměrné zatížení nemovitosti. Kdyby všechno bylo tak, jak má, tak by se ke zřízení ubytovací provozovny museli vyjadřovat i majitelé okolních bytů. To se dneska neděje, protože živnostenské úřady hrubě porušují živnostenský zákon už třeba jenom v takových hloupostech jako je označení provozovny.

Mohl byste to blíže popsat?

Paní doktorka Marvanová se mnou (pozn. redakce: radní hlavního města Hana Kordová Marvanová za Spojené síly pro Prahu) a s dalšími, včetně pana starosty Hejmy, udělala šetření. Prošla se po několika domech tohoto typu a vzala s sebou lidi z živnostenského úřadu Prahy 1. Jeden z bytů byl například označen pouze samolepkou, na které bylo napsáno, že odpovědná osoba je Alex a Kate. A ona se ptá těch odborníků z toho živnostenského úřadu: „A tohle je správně?“ a oni jen pokrčili rameny, že ano. V zákoně je ale jednoznačně napsáno, že tam musí být jméno a příjmení odpovědné osoby. Alex a Kate je jméno profilu na Airbnb, který má asi 110 bytů. Můžeme si myslet, že ty úředníci jsou hloupí, nebo jsou podjatí. Já tvrdím to druhé.

Jaký by dle vás byl ideální stav?

Neřešme ideální stav, řešme co je dle zákona. Dle zákona si nemůžete z bytu udělat provozovnu ubytovacích služeb. Takzvané „investiční byty“ jsou zákonem nedefinovaná věc, která odporuje stavebnímu zákonu, živnostenskému zákonu, finančním předpisům a dalším. To znamená ne ideální stav, ale zákonný stav je takový, že takovéto byty by nemohly existovat. Pokud by měly existovat, musely by být rekolaudovány na provozovny, a to má dopady daňové a další. Bytový dům má sníženou sazbu DPH na stavební práce nebo opravy. A ve chvíli, kdy vy si z toho bytu uděláte provozovnu, tak snížení daně neplatí, takže platíte plné DPH, ne pouze 15 %. Současně to má dopad i na chod daného společenství vlastníků jednotek. Když máte více než půlku bytů jako nebyty, tak už nejste bytový dům. 

Mohl byste blíže popsat problémy obyvatel domů, ve kterých jsou provozovány Airbnb byty?

Je to nesoulad životního rytmu. Vy, když přijdete domů z práce, chcete se doma zavřít a být v klidu. Když jedete na dovolenou, máte úplně jiný životní rytmus. Nevstáváte v 6 ráno do práce, neřešíte, kdy jdete spát. A to nemusí být nutně nějaké pařby do dvou do rána, tam jde vůbec o dodržování nočního klidu jako takového. To není jenom hluk, to je provoz výtahu nebo drncání kufrů na schodišti. Když se podíváte na vybavení hotelu, má evakuační výtahy, má obvykle koberce na chodbách, takže nějaká kročejová neprůzvučnost se neřeší. Historické domy v centru Prahy mají obvykle dlažbu nebo materiály, které tu neprůzvučnost nezvyšují, ale spíše snižují. Návštěvníci také třeba neumějí ani ovládat výtah. Například nechají dveře otevřené a výtah pak v patře trčí. Nebo výtahy rozbíjejí, protože v nich dupou a skáčou. Mám také příhodu z našeho domu, kdy do jednoho z bytů přijely mladé slečny a neuměly se do výtahu poskládat, protože kusem kufru si blokovaly křídlo dveří, takže dveře se nedovřely. Výtah blokovaly půl hodiny. Nebyly schopny pochopit, že jim ve dveřích překážel kufr. Takže šly a zazvonily na všechny lidi v přízemí, jestli by jim nepomohli s výtahem. To jsou věci, nad kterými se můžeme pousmát, ale když se to děje dnes a denně, už to moc úsměvné není.

Pojí se s provozováním takovýchto ubytovacích služeb v bytových domech i nějaká rizika?

Určitě. Obávám se dne, kdy dojde někde k nějakému požáru nebo k nějaké mimořádné situaci a obyvatelé Airbnb bytů vůbec nebudou umět prchat. Například v hotelech máte osvětlení na schodišti, a směrovky, kudy se prchá. To bytové domy mít nemusí, protože tam to nikdo nepředpokládá. Navíc když jede záchranný hasičský sbor do hotelu, kde je nějaká mimořádná situace, tak zná obsaditelnost. On ví, kolik tam může být maximálně osob, protože všechno je nějakým způsobem kolaudováno a jsou tam evidovány počty lůžek.

Jak se do celé této problematiky promítá koronavirová krize?

Koronavirová krize celou problematiku ovlivnila zásadním způsobem. Naváži na možná zdravotní rizika, což je momentálně velice aktuální téma. Když se vám v hotelu objeví turista nakažený COVID-19, tak hygiena hotel můžete zavřít nebo nařídit majiteli dezinfekci. A teď si představte, že se vám tohle stane v bytovém domě. Společenství vlastníků jednotek (pozn. redakce: SVJ) nemá pravomoci dělat cokoliv, hygiena – to se nám stalo v Příčné ulici v březnu – kontaktuje statutární zástupce SVJ, že minulý týden byl v jednom z bytů nakažený turista. Majitelka toho bytu, kde přebývali, je cizinka, která nebere telefony, nereaguje na maily, takže je strašně složité se s ní spojit. Nakonec situaci daný výbor SVJ vyřešil tak, že kontaktoval správcovskou agenturu, přes kterou se podařilo byt vydezinfikovat. Mezi tím ale už ale proběhl další turnus jiných návštěvníků. Pojí se s tím samozřejmě ale i další problémy, nejde jen o dezinfekci bytu, měly by být vydezinfikovány i všechny společné prostory domu. Kdo to bude platit? Nebo máte ten dům zavřít? Na to nejsou žádné zákonné normy, nejde to, jednoduše ho nezavřete.

Když byste měl nějak celkově zhodnotit, jak koronavirová pandemie ovlivnila problematiku Airbnb, co byste řekl?

Do této chvíle ekonomové říkali, že Airbnb nezvyšuje ceny bytů a nájmů. Část těch bytů se stala normálními byty k bydlení, což ti okolní vlastníci kvitovali. Díky absenci turistů se ukázalo, že ceny těchto bytů, které jsou najednou k dlouhodobým pronájmům, výrazně klesají. A dle realitních portálů i ceny ostatních bytů klesly třeba i o 10 %. Ale samozřejmě letošní sezóna asi ještě neskončila, ale teď už k nám asi nikdo nebude jezdit, protože jsme na tom, co se týče viru, nejhůře. Když bych sezonu zhodnotil už dnes, tak byla výrazně klidnější. Ale přesto, problémy byly a stát to teda začal konečně nějakým způsobem nikoliv řešit, ale aspoň o tom hovořit.

Jaký máte plán, jaké jsou další kroky?

Máme naplánováno mnoho dalších jednání. Neustále všem říkáme, že je nutné dodržovat zákony a že je to nelegální. Těší nás, že stavební úřad Prahy 1 v jednom konkrétním domě již vydal výzvu k tomu, aby ti co takto konají, toho zanechali, anebo ty byty rekolaudovali. Věřím, že se nám podaří panu Hřibovi vysvětlit, že město má nástroje na vymáhání patřičných zákonů. Může dávat úředníkům podněty, aby jednotlivé aktivity prošetřili. Dneska existuje registr živnostenského podnikání, to je webová volně přístupná databáze, kterou spravuje stát, ministerstvo průmyslu a obchodu a tam většina těch bytů, které takto slouží jako provozovny, je. Ale nikdo to neřeší. Všechno je to o zefektivnění výkonu státní správy.

Petr Městecký, předseda výboru spolku Snesitelné bydlení v centru Prahy, z. s.