Pátá největší poradenská organizace na českém trhu má díky své klientské bázi vhled do aktuálních problémů a dopadů koronavirové krize na české podniky napříč odvětvími. David Pirner, partner společnosti, promluvil o dopadech krize na poradenský segment a vysvětluje, jaký je výhled do budoucna.

Jaký dopad bude mít podle Vašeho názoru krize vyvolaná pandemií onemocnění Covid-19 na českou ekonomiku v krátkodobém a dlouhodobém horizontu?

Je nutné si uvědomit, že tato krize vyvolala jeden z nejvýraznějších poklesů hrubého domácího produktu za posledních 150 let. Celá situace je umocněná bezprecedentním globálním rozsahem celé krize. Ještě nikdy nebylo zasaženo poklesem hospodářství tolik zemí najednou. Navíc se situace velmi dynamicky vyvíjí, zejména pokud jde o odhady zmíněného poklesu, které se v případě České republiky nejdříve pohybovaly kolem 5 % a nyní už jsou na 11 %. Z komunikace s klienty z různých odvětví vnímám, že vliv krize se výrazně liší mezi obory, často dokonce případ od případu. Osobně očekávám dlouhodobé dopady na některá odvětví jako například turismus, dopravu, automobilový nebo ropný průmysl. Dobře to ilustruje propad důvěry mezi vrcholovými manažery v celosvětovém měřítku. Grant Thornton dlouhodobě vytváří Global Business Pulse index a současný propad je nejvýraznější v celé jeho historii. Zřetelně vidím vliv zvýšené nejistoty ohledně budoucího vývoje a její dopad do rozhodování. Myslím si, že jedním z hlavních rysů této krize bude změna našich návyků. Vedení firem začíná přemýšlet jinak o využití kanceláří, motivaci lidí, jejich náboru a zaškolení. Uvažují jinak o prodejních kanálech nebo financování svého rozvoje, jinak rozpočtují. Vidím to sám na sobě, před krizí by mě nenapadlo, že přesunu drtivou většinu svých nákupů do onlajnu.

Jak to konkrétně vypadá u Vás v kanceláři – opravdu jste zjistili, že Vaši zaměstnanci mohou fungovat z home office a na výkonosti se nic nezmění?

To je hodně individuální. Kolegové z Anglie se mě ptali, jestli musím lidi nutit chodit do práce, protože se bojí nákazy nebo je musím naopak z kanceláře vyhánět. Myslím, že také vlivem komunikace politiků je to v Česku spíš ten druhý případ. Někteří si ale kladou otázku, proč do té kanceláře vlastně chodí, když jsou stejně výkonní doma. Moje první úvaha, když jsme se nedávno rozhodli přestěhovat do nových kanceláří, byla, že kdybychom se to dozvěděli o půl roku později, tak jsme kanceláře mohli nadimenzovat jinak.

Kdo podle Vašeho názoru potřebuje nyní v průběhu koronavirové krize podporu od státu nejvíce?

To je veskrze politické rozhodnutí. Osobně vidím jako efektivní podporu sociálně slabých občanů s podprůměrnými příjmy a také živnostníků a malých podniků, tedy těch, které nemají dostatek kapitálových rezerv pro špatné časy. Pokud jde o specifická odvětví, tam bych vnímal podporu problematičtěji, protože ani ekonomičtí experti se ještě neshodnou na tom, jaké změny budou trvalejšího charakteru a pomoc tak může snadno plynout do odvětví, která stejně nelze z dlouhodobého pohledu vrátit do doby před koronavirem. Samozřejmě je škoda, že některé firmy mají velmi dobrý podnikatelský koncept a krize je zastihla v nejméně vhodný okamžik, ale to je život. Z pohledu městské komunity je podle mého názoru dobře podpořit rozumným způsobem živnostníky a podnikatele tak, aby se centrum vlivem krize nevyprázdnilo a nestalo se městem duchů.

Myslíte si, že státní podpory jsou efektivní a funkční? Vyplývá to z Vašich informací a dat?

Obecně nevěřím, že státní pomoc může být výrazně efektivní. Stát bude vždy fungovat z pohledu podnikatele suboptimálně, protože koná rozhodnutí pod veřejnou kontrolou a kontrolní mechanismy něco stojí. Na druhé straně je zřejmé, že situace byla a je velmi nepřehledná a přitom je třeba jednat rychle. Tam, kde jsou nastavena jasná pravidla hry, a systém není komplikovaný, jako třeba u kurtzarbeitu nebo odkladu daňových povinností, přinesla pomoc okamžitou úlevu v nejtěžších prvních momentech. V delším časovém horizontu je spíš třeba se připravit na podporu finančního sektoru, pokud bude zasažen vlnou insolvencí firem.

Na základě čeho tak usuzujete?

Máme k dispozici řadu studií jak ze sítě Grant Thornton, tak veřejně dostupných. Pro mě osobně je ale stejně důležitá komunikace s klienty. Od začátku krize průběžně komunikuji s vedením řady významných českých firem napříč odvětvími. Bavím se s nimi o tom, jak je krize zasáhla, jaká opatření zavedli a jak vnímají výhled do budoucna. Mnohdy mě svým názorem překvapí a opraví příliš zjednodušené vnímání. Například v potravinářském průmyslu byste asi zásadní dopady nečekali, spotřeba domácností ani v jarních měsících neklesala, nicméně zásadní dopad měl výpadek gastroprovozů, a to má na očekávané výsledky vliv. Tyto rozhovory mě poskytují inspiraci do mé práce s klienty.

Jak se pro Vás změnil trh po koronavirové krizi?

Popravdě řečeno, zatím zásadní změnu necítíme. Myslím, že je ještě příliš brzy. Vnímáme změnu v komunikaci s klienty, zejména přechod do virtuálního prostoru. Někdy je přínosem, jindy komplikací, obecně jsme si ale ověřili, že v poradenství funguje dobře. I díky tomu pokračovaly práce na zakázkách na jaře standardně, větší dopad mělo zachovávání sociálního odstupu na generování nových projektů. To se projeví nejspíše ve čtvrtém čtvrtletí a na začátku příštího roku.

Je objem práce s Vašimi klienty větší nebo menší oproti minulému roku?

Zatím je objem zakázek obdobný jako v minulém roce, stále ještě máme ambici mírně vyrůst, nicméně jsme v našem očekávání opatrní zejména s ohledem na panující nejistotu ohledně nejbližšího vývoje. Na druhou stranu vnímáme, že poptávka klientů je stále velmi silná, právě proto, že situace je velmi složitá, a dokonce se zvyšuje poptávka po projektech, které se zabývají strategií, inovacemi, rozvojem firem do budoucna. Z našeho pohledu se výrazně rozvíjí například poradenství v oblasti komunikační infrastruktury a jejího zabezpečení.

Říká se, že v krizi bohatší ještě více zbohatnou a chudší více zchudnou – myslíte si, že koronavirová krize je tento případ?

Za sebe bych spíše řekl, že krize přeje připraveným. Poradenství je o lidech. My dlouhodobě investujeme do náboru kvalitních lidí. Mnohdy vnímám vliv konkrétního partnera nebo týmu, který nás posílí, jako zásadnější faktor než aktuální makroekonomickou situaci. To se nám stalo i při minulé krizi v roce 2009, kdy jsme poměrně zásadně vyrostli, i když byla situace na trhu obecně nepříznivá. Ze zkušenosti vidíme, že ten kdo má volné prostředky, bude schopný v průběhu krize nakoupit vybraná aktiva za nižší cenu. Pak asi opravdu může platit, že bohatí mohou zbohatnout. Vnímám to ale spíš tak, že když máte jasnou vizi a jste připraveni, krize může být víc příležitostí než hrozbou.

Proč podporujete spolek Centrum žije?

Moje prababička se přistěhovala do Prahy v roce 1936. Narodil jsem se tady a celý život se pohybuji v jejím centru. Jsem rád, že Praha není skanzen a že žije i pro místní komunity, nejen pro turisty. Nechci, aby centrum Prahy tvořila jen mapa investic nemovitostních fondů. Nechci, aby se centrum vylidnilo. Jako Pražák chci bez ohledu na tu kterou politickou reprezentaci, aby Praha žila. Abych mohl v centru chodit pěšky, mohl chodit do kaváren, kde se ke mně obsluha chová hezky, protože mě vnímá jako klienta a ne jako jednorázovou příležitost si vydělat. Pokud pražské podnikatele nepodpoříme a oni zkrachují, tak už si ani my Pražáci nebudeme mít kam sednout na dobrou kávu. Věřím, že jako poradenský tým můžeme spolku pomoci, ekonomickými analýzami i při návrhu strategií.

David Pirner, partner společnosti Grant Thornton.

Věnujte prosím zvýšenou pozornost našemu prohlášení k uváděným informacím, které je dostupné zde.