Ve spolupráci se sdružením podnikatelů vidí starosta Prahy 1 Petr Hejma příležitost, jak do budoucna změnit skladbu turistů a pomoci tak Praze před její devalvací. Centrum hlavního města je podle něj nutné zachránit před ekonomickým kolapsem.

Proč vůbec podporujete spolek Centrum žije?

Způsob, jakým pandemie COVID-19 změnila běžný život v centru města, je značný. Na jedné straně jsme se jako mávnutím kouzelného proutku zbavili mnoha nepříjemností, které místní obyvatele již nemalou dobu trápily. Věci jako „over-turismus“, alkoholoví turisté a s nimi spojený nepořádek ve městě a obecně přetížení centra turistickým ruchem. Dále odpadly negativní efekty plynoucí z poskytování služeb krátkodobého ubytování typu Airbnb. Pro bližší představu, v centru Prahy existuje v současnosti asi 16 tisíc bytových jednotek, z toho až 6 tisíc by mohlo být dle našich odhadů využíváno k tomuto typu podnikání. Nešlo tedy o marginální záležitost a radikální útlum tohoto fenoménu byl z pohledu zdejších obyvatel minimálně zpočátku vnímán vesměs pozitivně.

To je však asi ale jen jedna strana mince, že?

Přesně tak. Protože příliv turistů ze zahraničí úplně ustal a centrum se tím pádem velmi výrazně vylidnilo, odpadly výše zmiňované problémy a město se celkově značnou měrou zklidnilo. Což samozřejmě působí hezky. Brzy se však ukázalo, že takto bezprecedentní a skoková změna může – pokud bychom vše ponechali čistě tržním mechanismům – velmi rychle vyústit v úplný kolaps celé městské části. Už dnes přestávají fungovat některé provozovny. Praha 1 vlastní asi 1 300 nebytových prostor, ze kterých nám již odcházejí nájemníci, dostáváme žádosti o posečkání s platbami nájmů, případně úplné odpuštění plateb. To samé registrují i soukromí vlastníci.

Takže si místní užívali toho, že je město krásně vyčištěno, panuje klid a v noci se dá dobře spát, nejsou tu žádní turisté, kteří by obtěžovali, ale zároveň město začíná trpět ekonomicky?

Místní si to užívali a de facto užívají stále, ale začíná to na ně také dopadat. Ti, co zde podnikají, protože někteří jsou navázáni na turistický ruch, to samozřejmě registrují okamžitě. Když tu někdo provozuje třeba prádelnu, mandl, najednou mu začnou výrazným způsobem klesat tržby, jelikož velká část jejich klientely jsou třeba právě hotely, které omezují svůj provoz nebo zavírají. Jednotlivé kavárničky, restaurace, nejrůznější poskytovatelé služeb začínají zjišťovat, že tady chybí turista, který by u nich tu korunu utratil. Se zpožděním se ale projeví sekundární dopady, které jsou výrazně problematičtější a dlouhodobější, a těžko se budou napravovat, pokud nezačneme jednat již nyní.

Co konkrétně máte na mysli, když mluvíte o sekundárních dopadech?

Tím myslím důsledky současných opatření, které pocítí i lidé, kteří na Praze 1 nepodnikají. Dlouhodobě toužíme proměnit skladbu zahraniční turistické klientely. Zjednodušeně řečeno, naším cílem bylo omezit alkoholové turisty a nahradit je těmi „kvalitními“, myšleno takovými, kteří spí několik nocí v kvalitních hotelech, utratí peníze za vstupné na koncerty, do divadel, na výstavy a za kulturu obecně, popřípadě budou nakupovat tradiční české zboží. Tato klientela v současné době chybí nejvíce, a pokud hotely nebudou mít na provoz a začnou pomalu zavírat, a budou ubývat solidní nájemci nebytových prostor, ať už jde o hotely, obchody, služby či restaurace, centrum začne celkově devalvovat. Kdo totiž nahradí původní nájemce nyní opuštěných prostor? Troufám si tvrdit, že výraznou měrou hostely a „služby“ třeba pro alkoholové turisty, protože jejich provoz je samozřejmě levnější.

Chcete tedy, aby se Praha stala cílem pouze pro nadprůměrně bohaté?

To nikoliv. My naopak vítáme studenty, vítáme individuální turisty, kteří přijedou pouze s baťůžkem. Všichni jsme někdy byli na startu svého profesního života, neměli jsme tolik peněz, hledali jsme co nejlevnější způsoby dopravy a taky hledali levnější formu ubytování, to si vůbec neodporuje. Jde nám o turisty, kteří si budou vážit, že jsou v historické Praze, kteří sem jedou kvůli historii a kultuře. Chceme zachovat a zlepšit kvalitu města, s čímž se pojí právě i kvalita turismu. Takže v tomto duchu bych preferoval Prahu ne pro bohaté, ale především pro ty slušné.

Není lepší nechat podnikatele, kteří si v dobrých časech nevytvořili dostatečné rezervy, zkrachovat, aby místo nich přišli noví a schopnější?

Děkuji za tuto otázku, protože ta je skutečně klíčová. Osobně jsem přesvědčen, že ve velmi dlouhém období si trh dokáže efektivně poradit se všemi výkyvy poptávky a nabídky. A samozřejmě, že každý podnikatel s alespoň střednědobou perspektivou by měl mít rezervní fond, a to v adekvátní výši. Potud teorie, se kterou se plně ztotožňuji. Zkusme si však zároveň upřímně odpovědět na otázku, jestli mohl například provozovatel hotelu v centru Prahy před rokem kalkulovat s výpadkem tržeb od zahraniční klientely ve výši 100 procent? Tvořit takové rezervy skutečně není možné. Zde bych viděl z hlediska míry poklesu poptávky, která je skutečně bezprecedentní, ospravedlnění pro výjimku z obecně platných zásad tržního mechanismu. Pro minimalizaci škod a návrat příjmů z cestovního ruchu je segment hotelů a restaurací stěžejní. Nazval bych ho klidně základní infrastrukturou, důležitou stejně jako letiště či silnice.

Má stávající situace přímo dopad i na rozpočet a investice městské části?

Jako městská část vlastníme celkem asi 1 300 nebytových jednotek, díky kterým ročně běžně vyděláme zhruba 300 milionů korun, které opět zpět investujeme do rozvoje. Z toho je necelých 300 provozoven v rámci odvětví, která jsou přímo napojená na turismus. Další významná částka se týká například poplatků za zábor veřejného prostranství pro umístění zahrádek před restauracemi. Ty jsme po dohodě s hlavním městem na celý rok kompletně odpustili. K tomu lze dále přičíst nižší výběr poplatků z pobytu, ze vstupného apod., to vše v celkové hodnotě ztráty ve výši zhruba 113 milionů korun. Dále počítáme snížení příjmů z pronájmu nebytových prostor o zhruba 100 milionů. Sečteno podtrženo, můžeme očekávat výpadek rozpočtových příjmů přes 200 milionů korun.

Proč ale je potřeba pomoc od státu? Proč ji neposkytnete vy, jako městská část, když právě v Praze 1 se generují z turismu největší příjmy?

Praha 1 jako taková nemá vůbec žádné příjmy z turismu, pokud pominu věci jako pronájmy nebytových prostor, o kterých jsem hovořil. My jsme městská část, která je ale motorem těch příjmů z cestovního ruchu, které plynou do státní pokladny. Stát přerozděluje příjmy z turistického ruchu v rámci rozpočtového určení na hlavní město, odtud se peníze dělí dále na jednotlivé městské části. My v tomto směru zkrátka dodáváme nejvíce zdrojů a paradoxně se může stát, že jako motor této části ekonomiky zkolabujeme. Když zkolabuje turistický segment a tyto subjekty z centra odejdou, zkolabuje i veřejný prostor a z centra se může v katastrofickém scénáři stát vybydlená lokalita, která ztratí svoji hodnotu. Pomoc státu vnímejme ne jako dar nějaké restauraci, obchodu, či hotelu, ale jako dlouhodobou investici do kvality veřejného prostoru, která má smysl a návratnost. Od podpory spolku si slibujeme, že pomůže na tento problém ukázat a lépe vysvětlit veškeré souvislosti, které jsem se snažil naznačit.

Věnujte prosím zvýšenou pozornost našemu prohlášení k uváděným informacím, které je dostupné zde.