Díky masivnímu výpadku zahraničního turismu i přechodu části zaměstnanců na práci z domova se odhaduje propad tržeb sektoru kamenných obchodů a restaurací v centru metropole až o 40 %. To by dle odhadů způsobilo jen za letošní rok celkový negativní dopad do ekonomiky celé země 44 až 66 miliard korun. Vyplývá to z analýzy a předpokládaného scénáře ekonomického modelu spolku Centrum žije, který mapuje škody na ekonomice centra Prahy způsobené negativním dopadem pandemie a zároveň připravuje návrh způsobů jejich řešení. Jinak hrozí daným sektorům v centru hlavního města značné ekonomické problémy, jejichž dopad negativně ovlivní ekonomiku celé země.

Dle předpokladu může letos dojít k uzavření více než 15 % všech obchodů a restaurací v centru Prahy. Redukce nákladů na zaměstnance by mohla být ještě vyšší, za tento rok by mohla dosáhnout úrovně 25 až 35 %. V tomto segmentu přitom v Praze 1 dle odhadů pracuje okolo 18 000 osob. Propad tržeb maloobchodu včetně restaurací se v centru Prahy letos v porovnání s loňským rokem očekává dle odhadů okolo 40 %.

„V roce 2021 očekáváme zlepšení celkové situace díky částečnému návratu turistů. Pokud se nic zásadního nestane, tak návrat k tržbám z loňského roku by měl nastat v roce 2023 a naplno by se trh v centu Prahy měl rozjet v roce 2024,“ říká Jiří Köhler, ředitel týmu financí a dat v poradenské skupině Grant Thornton. Ta společně s dalšími ekonomickými a právními experty z Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví VŠE a advokátní kanceláří Havel & Partners pracuje pro spolek Centrum žije na analýzách a návrzích, jak efektivně provozovatelům pomoci ze strany státu a města tak, aby opatření zbytečně nezatížila státní rozpočet.

Problémem zde na rozdíl od hotelů není jen úbytek zahraničních turistů, ale i omezování sklonu ke spotřebě u domácí klientely a skutečnost, že část z 50 tisíc zaměstnanců v kancelářích v Praze 1 pracuje částečně nebo zcela z domova. „Zaměstnanci na home-office tak svůj disponibilní příjem utrácejí z větší části mimo centrum města, než tomu bylo před koronavirovou krizí. Navíc propouštění zaměstnanci nejen že budou mít méně peněz, ale navíc je opět budou utrácet jinde než v centru města. Propad disponibilního důchodu zaměstnanců utraceného v ekonomice odhadujeme v porovnání s loňskem o 30 %,“ doplňuje Jiří Köhler z poradenské skupiny Grant Thornton.

Významná tak není jen zahraniční klientela, ale i ta domácí. V centru Prahy pracuje v kancelářích, hotelech a obchodech přibližně 70 až 80 tisíc osob. „Zaměstnanci v centru metropole samozřejmě nejen tráví svůj pracovní čas, ale i obědvají, nakupují, nebo jdou na večeři. Jen u domácí klientely tak doposud byly tržby restaurací pouze z obědů až 2 miliardy korun ročně. Když k tomu přidáme i více než 70% propad počtu turistů, znamená to pro řadu restaurací značné problémy,“ říká Sanjiv Suri, zakladatel a prezident Zátiší Catering Group a člen výboru spolku Centrum žije.

„Celkový negativní dopad výpadku maloobchodu a restaurací v centru Prahy do ekonomiky celé země by mohl být do roku 2024, kdy se předpokládá návrat na úroveň loňského roku, celkem 114 až 171 miliard korun,“ říká David Mazáček, ředitel Institutu strategického investování Fakulty financí a účetnictví VŠE a člen výboru spolku Centrum žije. „Důležitost tohoto sektoru pro ekonomiku je tak díky multiplikačnímu efektu významná – přes dodavatelský řetězec se výpadky v tržbách přenášejí na dodavatele a výrobce a jejich zaměstnance i mimo Prahu a tímto způsobem do celé české ekonomiky. Navíc hrozí posun celého sektoru na nižší úroveň zaměřenou na méně náročnou klientelu, což bude znamenat menší nároky na vybavení a celkovou úroveň prostor – a to se promítne i do kvality veřejného prostoru.“

Koronavirová krize způsobila v hlavním městě masivní výpadek turismu s negativním dopadem do ekonomiky celé republiky. Až 62 % všech zahraničních návštěvníků České republiky totiž míří právě do Prahy, kde utratí miliardy korun ročně. Na celé částce vynaložené turisty v hlavním městě se návštěvníci ze zahraničí podílejí až 88 procenty. Nejpostiženější je centrum Prahy, kde doposud plných 95 % turistů tvořili cizinci, přitom více než polovina z nich nepochází z kontinentální Evropy. Mezi regiony nejpostiženější ztrátou zahraničního turismu patří například i Karlovy Vary nebo Český Krumlov. Praha je na tom ale zdaleka nejhůře, počet hostů zde doposud klesl i o více než 70 %. Absenci turistů pociťují nejen provozovatelé působící v centru města, ale dopadne negativně na celou českou ekonomiku.

Věnujte prosím zvýšenou pozornost našemu prohlášení k uváděným informacím, které je dostupné zde.